Minerály 2. díl - Ostatní prvky
Tento článek navazuje na první díl o minerálech
Ostatní prvky
Jód (J)
V organismu je asi 20-50 mg jódu, z toho 20-25% v samostatné štítné žláze. A kolik jódu vlastně potřebujeme? Množství to není sice nějak velké, ale přesto je zcela nezbytné. V podstatě stačí 2-4 mcg (milicentigram) na 1kg tělesné hmotnosti. Což je 150-300mcg/den, u osob s poruchou štítné žlázy 400mcg/den.
V čem je jód? (množství jódu v mcg/1kg potraviny)
Zelenina-20-30, sýry, vejce, živočišné tuky-35, mléko-35, obiloviny-50, ryby-100-200.
Nebo jódu v mg/100g potraviny:
Višeň-330, třešně-274, treska-135, vejce celé-97, citrón-80, makrela-45, špenát-21, hrách-13.
Draslík (K)
Draslík potřebuje naše tělo poměrně hodně. Denně musíme doplňovat 2-4 g. Zvýšená potřeba je zejména po chirurgických zákrocích, při odtučňovacích kůrách, při velkém odvodnění organismu. Nedostatek draslíku se projevuje především při hyperfunkci štítné žlázy, při úplném vyčerpání a při otocích. Zvýšenou potřebu lze zaznamenat také při velkých vedrech.
Obsah draslíku v mg/100g potravin:
Bílé fazole-1188, hrách-937, vlašské ořechy-868, mandle-856, rozinky-833, brambory-557, špenát-480, brukev-416.
Fluor (F)
Fluor je pro naše tělo prvek sice nutný, ale i velmi nezbytný. Jeho nedostatek škodí, ale jeho přebytek snad ještě víc. Za maximálně přípustnou dávku pro děti se považuje 2mg/den, pro dospělé 3mg/den. Při přebytku fluoru se jeho kyseliny hromadí v kostech-osteoskleróza, vzniká nadměrné zvápnění, změna růstu a kvality zubů, zbytnění a tuhnutí kloubů. Většina potravin obsahuje v průměru od 5-15mg. Hodně fluoru bývá v čaji.
Lithium (Li)
Lithium je jedním z nejcennějších minikovů. Chrání před sklerózou, před nemocemi srdce a také před cukrovku a před vysokým krevním tlakem. Zdrojem lithia jsou minerální vody a pak rostliny. Nejvís lithia je v nadzemních částech rostlin, a to v průměru 2,9mg/1kg suché masy.
Chrom (Cr)
Chrom je velmi potřebný prvek: organismus ho potřebuje asi 150mg/den. Na druhé straně při nadbytku způsobuje dokonce i rakovinu plic. Velmi potřebný u starších lidí, u kterých se hůř aktivují uhlovodany, protože chrom podporuje metabolismus uhlovodanů. Při nedostatku chromu se zvedá hladina cholesterolu a cukru v krvi a dochází k usazování tuků v aortě. Spolu s chromem zde působí i vitamín B6. Naproti tomu přebytech chromu způsobuje astma. Chrom je potřebný nemocným cukrovkou, protože spolu s inzulinem reguluje hladinu cukru nebo glukózy v krvi. Bohaté chrom jsou droždí, černý pepř, telecí játra a pšeničné klíčky.
Měď (Cu)
Měď, jakkoli je jedovatá ve větším množství, je nám potřebná při přisvojování železa a pro činnost některých oxyredukčních enzymů. Měď nás chrání před vředy, ale i rakovinou žaludku, měď také pomáhá při tvorbě myelinu. Myelin je lipoproteinová látka nutná pro tvorbu pochev okolo nervů. Nejvíce mědi mají ořechy, houby, ústřice a ovoce avocado. Nejméně mědi je v mléku, medu a margarinu.
Mangan (Mn)
Mangan potřebujeme především řádný vývoj buněk a pak pro účinek vitamínu B1-thiaminu. Takže mangan, vedle železa a vápníku, umožňuje řádnou tvorbu krve. Dále pak mangan spolu s kobaltem zabraňuje šedivění a udržuje vlas živý. Denní potřeba manganu je 0,2-0,3mg/kg. Nejvíc manganu je v čaji, jeřabinách, pepři, jedlích kaštanech a v kakau. Dále se nachází v mléce, hovězí maso, skopové, telecí, drůbež, vejce, máslo, mořské ryby, olivy, med, hořčice, citrón, káva, celer, vepřové ledviny, sýry, pšeničná mouka.
Kobalt (Co)
Kobalt je především svázán s vitaminem B12, takže ve vitamínu B12 je 4,5% kobaltu. Kobalt podporuje procesy tvorby krve. Při léčbě chudokrevnosti se podává 50-150mg/den. Nejvíce kobaltu je v pšenici a krupici, pak v kakaových bobech, v kukuřici a v čaji. V lidském organismu je celkem 120-130mcg kobaltu.
Křemík (Si)
Po kyslíku je křemík prvkem nejvíce svázaný biosférou. V našem těle je 0,01% křemíku naší hmotnosti. Přesná potřeba nebyla dosud určena, ale je jasné, že správnou látkovou výměnu je kromě skladby hořčík-vápník nezbytný i křemík. Křemík podporuje růst, protože pomáhá při stavbě kosti, posiluje mineralizaci nezávisle na vitamínu D. U dospělých má dobrý vliv na srdce, zuby, kosti, vlasy a nehty. Nedostatek křemíku má vliv nejen na zdraví, ale i na vzhled.
V čem je křemík?
V nati přesličky rolní, v truskavci, pýru, kopřivě a podbělu. Křemík je také v otrubách, ovesných vločkách a v černém vzhledu.
Kovy nebezpečné zdraví
Arsen (As)
Arzen je velice užitečný při anémii a pro chuť k jídlu. V organismu člověka je asi 15-20mg arsenu. Nejbohatším zdrojem arsenu jsou mořští klepetnatci (langusty, humři apod.) a některé mořské ryby. Když obsah arzenu v půdě překročí určitá hranice, zvětšuje se nebezpečí rakoviny hrtanu a leukémie.
Kadmium (Cd)
Kadmium velmi nebezpečný prvek, protože jeho nadbytek způsobuje nesnesitelné bolesti svalů, lámou se kosti, deformuje se kostra, poškozují se plíce, ledviny atd. Kromě toho je kadmium asi základem všech novotvarů. Denně přijmeme potravou asi 48 mg kadmia a totéž množství se vylučuje močí a stolicí. Nejvíce kadmia je v játrech a v ledvinách a něco malého v krvi. U otravy velice pomáhá selen.
Berylium (Be)
Berylium je také velice jedovatý prvek. V poslední době se množství berylia ve vzduchu stále zvětšuje a stává se velmi znepokojujícím. Růst jeho spotřeby za poslední léta (myslí se průmyslem) je 500%, tedy 7-10 více než u ostatních kovů, a to je ukazatel velmi znepokojující a varující.
Olovo (Pb)
Všude, kde se vyskytuje větší množství případů novotvarů, lze naslepo konstatovat, že je ve zvýšené míře přítomno olovo. Otrava olovem má za následek růst hladiny vápníku a pokles hladiny hořčíku. Tedy zvýšenými dávkami hořčíku je možno toxicitu olova zmenšit a urychlit jeho vylučování.
Rtuť (Hg)
Rtuť je sice velmi jedovatý prvek, ale pro nás to skoro zatím neplatí. Ohroženi otravou jsou převážně ti, kteří se živý převážně rybami ze zamořených oblastí. Nemoc (otrava rtutí) se projevuje paralýzou končetin, pak ztíženou řečí, sníženou viditelností a často končí smrtí. Rtuť se z organismu vylučuje velice pomalu a stačí poškodit mozek, zrak, chuť i hmat a zároveň psychiku.
Použitá literatura:
Co nám chybí (Jiří Janča)
Poradce pro výživu (Ing. Ivan Mach, CSc.)
Petr Müller
Trenér fitness a výživový poradce
mullerp@volny.cz
Všechny články v seriálu
- Vitamíny – 1. díl
- Vitamíny – 2. díl
- Vitamíny – 3. díl
- Minerály 1. díl – kovy
- Minerály 2. díl – ostatní prvky